AKO PROJEKT ZAČAL
stop igelitkám
V roce 2009 jsme jeli navštívit kamaráda do španělské Andalusie, kde pracoval jako kuchař v restauračním komplexu. Hned první den jsme při nákupu v prodejně potravin zjistili, že máme problém. Nikde neměli slabé tašky, kterým říkáme igelitky. Toho dne nás informovali, že igelitky jsou neoficiálně v nemilosti, protože je lidé zneužívali na odpad a tudíž je netřídili. Postupně jsme zjišťovali, jak tamní systém funguje, na rozdíl od toho našeho.

Druhou lekci jsme dostali o dva dny později během večerní návštěvy města, kde probíhala velká mezinárodní kulturně-společenská akce. Město zaplnili lidé z celého světa. Všichni jedli, kupovali dárky a bavili se. Co nás okamžitě udivilo, byla čistota – a následně přišla další lekce.

Po dopití energetického nápoje jsme ve městě neměli kam vyhodit jeho obal. Hledali jsme popelnice na tříděný odpad. V tu chvíli mě to napadlo. Všechno je dáno výchovou i samotnou propagací.
Na známém městském festivalu nás v roce 2013 oslovili aktivisté z mezinárodního hnutí mládeže, kteří návštěvníkům prezentovali myšlenku Stop igelitkám a slabým igelitovým sáčkům. Velký ohlas mělo memorandum pro mladé aktivisty, které zaslal Chad Pregracke. Tenhle kluk vzbudil v minulosti v lidech velký zájem o likvidaci volného odpadu. Na základě článku v časopise SMITHSONIAN se k němu přidalo několik tisíc aktivistů a dobrovolníků.